Navigace

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Pro odběr novinek registrujte svou e-mailovou adresu

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jídelní lístky

MAPOTIP

Interaktivní mapa Studené

Interaktivní mapa

Řešení životních situací

životní situaceJak vyřídit běžné životní situace

životní situace

Na našem úřadě využijete služby

CZECHPOINT

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 110
TÝDEN: 1424
CELKEM: 1467303

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Zakletá bába



SkalaZa Studenou směrem k Domašínu, u Medovy skály je na mapách uvedeno "Na Bábě", "Pod Bábou". Mnoho už jich není mezi námi, kteří vědí proč.

Stávala tam zkamenělá bába, balvan aspoň 3 metry vysoký a do šířky dobře 4 metry. Opravdu jako postava zkamenělé báby, zahalené, skloněné. Něco drží v rukách přitisknuté na prsou. Jak se tak sklání, řasnatý plášť ještě v posledním skoku se zavlnil než zkameněla, smutná, zarmoucená, že nemohla docela splnit svůj úkol. Proč zkameněla? Bylo to tak.

Každých sto let posílala prabába Javořice do světa své posly v lidské podobě, aby zpátky přinesli co voda, vítr, led, kapka za kapkou, zrnko za zrnkem odnášely. Ubývalo z té zahrádky kolem Javořice, až zůstávala jen holá skála, jak ukazuje Malý a Velký skalní vrch nebo Křemení či Homolí a tak všelijak pojmenované. Ovšem i lidé odcházeli. Sotva jen trochu odrostli, už hajdy do světa. Za chlebem, za živobytím, což jinak!

Prabába přikázala poslům: "Jděte a přineste sem nazpět kousek toho živobytí pro další léta těm, co zde zůstali! Přiveďte nazpět synky a  dcery, kterým ve světě není dobře, ale pospěšte si! Dobře víte, od svítání do západu slunka smíte volat, žádat zpět, ale ne déle! Jinak vás Hercin, pán kraje, potrestá. Zkameníte a kdo ví, zda vás někdo osvobodí!" Rozešli se do všech koutů světa, kam vítr zavál zrníčka z  ornice, kam je zanesla voda, od pramínků až k ústím řek.

K večeru se vraceli zpět. Od Vltavy chvátala jedna z poselkyň, unavená babička. Nesla plnou náruč darů a za ní šel pěkný houfec navrátilců. "Pojďte rychleji", nabádala je! Slunce se schovává za kopečky, Babí hora u Sumrakova už potemňuje, přinesla svůj díl. Poselkyně od Vltavy byla teprve za Zahrádkami. Tam přihodila právě kousek bohatství a chystala se k poslednímu skoku. Zadívala se k  Maňhalkám a Vrchům. Co to vidí? Je tam plno mohyl. Což přišla pozdě? Nedomyslela, nedoskočila, zkameněla, jak slunce právě zapadlo.

A tak tam stála, v žalu a čekání celá staletí. Teprve nedávno, než se student vrátil na prázdniny zmizela. Říkali, že ten balvan rozlámali kameníci. Ne nerozlámali. Byla vysvobozena, když i na Vysočinu přišly lepší časy. Ale dětem chybí. Už si tak pěkně nezahrají jako "na Bábě". Nevylezou po jejích zádech vzhůru a neuvidí celou tu zahrádku prabáby Javořice.