Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

Mobilní aplikaceGoogle PlayApp store

Jídelní lístky

Interaktivní mapa Studené

Interaktivní mapa

Řešení životních situací

životní situaceJak vyřídit běžné životní situace

životní situace

Na našem úřadě využijete služby

CZECHPOINT

Pro odběr RSS kanálů Obce Studená zkopírujte odkaz do vaší RSS čtečky

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 13
DNES: 295
TÝDEN: 2629
CELKEM: 601521

LANGUAGEs

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce Studená

Počátky osídlení a politický vývoj do roku 1850

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do Studená v kotlině Studenského potoka13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast Studené s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název. Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku. Písemně je doložená z roku 1378.

Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.

Studená původně patřila hradeckým pánům, ale Jan ml. z Hradce ji prodal roku 1365 za sumu 177 kop a 51 grošů Dětřichovi z Obrataně. Důvodem mohla být odlehlost, náhlá potřeba volných peněz nebo obojí dohromady. Od té doby se Studená začala vyvíjet směrem k samostatnému menšímu statku.
Dětřich, který se v tu dobu už jmenoval ze Studené, prodal Studenou v roce 1378 Domaslavovi z Horní Olešné. Jako příslušenství byla tvrz a patronátní právo kostela sv. Prokopa. Někdy před rokem 1407 získali Studenou páni z Miličína. Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, prodal Studenou a Skrýchov r. 1446 Václavu ze Sedlejova. Pak přešla na Jana Drhu z Dolan, který prodal Studenou a Vilémovu Ves (dnes Horní Vilímeč) Janovi z Lipníka. Za vlády vladyků Studentských mezi 1446 – 1558 se Studená stala městečkem. V letech 1446 – 1458 zde byl majitelem Vaněk ze Studené, r. 1466 Ondřej ze Studené a počátkem 16. stol. Jan Studenský ze Studené, který zemřel r. 1521. Bratři Jan a Bohuslav Studenští ze Studené pronajali r. 1549 Studenou Volfovi st. Kramářovi z Krajku, ale Jan Studenský prodal r. 1558 tvrz a městečko Studenou se sladovnou a pivovarem, jak to měl po nebožtíku bratru Bohuslavovi, svým sousedům Jáchymu a Zachariáši z Hradce na Telči. Od té doby měla Studená společné majitele s Telčí až do roku 1849, i když počátkem 19. stol. došlo k oddělení Studené s vesnicemi od Telče jako samostatného panství. Po r. 1945 byl velkostatek Studená, po pozemkové reformě z poloviny rozparcelovaný, rodu Podstatských–Lichtenštejnů zkonfiskován.

Od roku 1557 patřila Studená do Telčského panství, které patřilo už v roce 1535 se svými 52 celými vesnicemi a 7 díly k největším moravským statkům. Za vlády Zachariáše z Hradce byly vesnice rozděleny do 15 rychet, které byly místními správními středisky a v jejichž čele stál rychtář. Pod rychtu Studenskou patřilo městečko Studená, Sumrakov, Domašín, (Horní) Bolíkov a Horní Pole. Později ještě (Horní) Dvorce, (Horní) Meziříčko a Jilem.
Od roku 1604 drželi Telčské panství Slavatové. Poté, co zemřel Jáchym Oldřich, poslední mužský člen slavného rodu pánů z Hradce, majetek přešel na jeho sestru Lucii Otýlii z Hradce, která se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka.

Správa měst byla původně řízena rychtářem, kterého ustavovala vrchnost. V průběhu 15. století se městská správa poddanských měst postupně přesouvala na purkmistra a městskou radu. V městečkách si rychtáři udrželi své postavení déle, ale i zde se postupně prosazoval úřad purkmistra a rady, popřípadě obec řídil rychtář s konšely. Vedle rychtářů zasahovali do správy měst i vrchnostenští úředníci, kteří dohlíželi na správné vybírání vrchnostenských platů, pokut a na řádnou správu majetku obcí i měšťanů.
Poddanská města měla většinou svou soudní pravomoc. Hrdelním právem disponovalo také městečko Studená a popravy se zde konaly ještě na počátku 17. století na kopci zvaném Šibený.

Správní začlenění obce po roku 1850

Rok 1848 přinesl se zrušením poddanství konec starého Náměstí s radnicísprávního systému. Veřejnou správu převzala od vrchnostenských úřadů od r. 1849 státní moc. Prozatímním obecním zřízením z března 1849 byly obce organizovány jako orgány územní samosprávy a jejich voleným sborům byla kromě vlastní působnosti přikázána i působnost přenesená. Magistráty měst Dačic, Slavonic, Jemnice a Telče působily ve starém složení do konce r. 1849. Nová organizace postátněné veřejné správy vstoupila v platnost od 1. ledna 1850. Podle císařského nařízení z 26. června 1849 stáli v čele jednotlivých zemí místodržitelé. Morava byla rozdělena na dva kraje a 25 okresních hejtmanství v čele s okresními hejtmany. Sídlem okresního hejtmanství pro jihozápadní Moravu se staly Dačice.
V letech 1850 – 1855 byla Studená podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a soudní správě Okresního soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 – 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. V r. 1868 byly opět veřejná správa a soudnictví odděleny a Studená se tak vrátila pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od r. 1928 okresního úřadu tamtéž, a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v roce 1945 náležela Studená pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci v roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a v jeho rámci nově vzniklého Jihlavského kraje. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byla připojena s moravskými obcemi pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem r. 2002. Od r. 2003 spadá Studená pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
V roce 1976 byly v rámci integrace obcí připojeny pod Studenou obce Domašín, Horní Pole, Horní Bolíkov, Světlá, Skrýchov a Sumrakov, v roce 1979 Horní Němčice (do roku 1990) a v roce 1980 Horní Meziříčko a Jilem (do roku 1990). V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.

 


Hospodářství

Lidé ve Studené se živili především zemědělstvím, později živnostmi. Od druhé poloviny 15. století a výrazněji v 16. století dochází v souvislosti se změnami v hospodaření k rozvoji sítí místních trhů a řemesel v poddanských městech a městečkách. Až v roce 1614 udělil král Matyáš dva jarmarky Studené, a to na středu po sv. Filipu a Jakubu (1.5.) a na středu po sv. Michalu (29.9.). Trvaly po 8 dnů. Úpravou z roku 1783 bylo stanoveno císařem Josefem II. pevné datum a to 16. května a 21. září. Dnes se koná jen jeden výroční trh a to vždy v neděli po 21. září. Společně se vznikem trhů začaly vznikat i řemeslné cechy. V roce 1651 byl pro městečko Studená a pro všechny obce spadající pod zdejší rychtu založen společný cech pro zámečníky, kováře, krejčí, tkalce, ševce, mlynáře, bednáře, kováře a řezníky.
V obci byla i vrchnostenská palírna, v níž jeden palírník vyrobil ročně 50 až 60 věder (1 vědro=56,589 litrů) pálenky ze 700 měř. brambor a 40 měř. obilí. Máz (1 máz=1,415 litrů) této pálenky se prodával za 24 až 30 krejcarů.
Od roku 1875 zde působí řeznictví Františka Satrapy. V roce 1900 zde byla továrna na uzeniny a konzervy firmy František Satrapa, parní pivovar velkostatku Podstatských-Lichtenštejnů, lihovar velkostatku, výroba cementového zboží J. Bartuška, výroba perleťových knoflíků Tomáše Bučka, Rolnické mlékařské družstvo pro Studenou a okolí s mlékárnou. V obci byl c.k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže, četnická stanice a drobné živnosti.
Ze záznamů z roku 1924 zde byla i Občanská záložna ve Studené spol. s r.o., Spořitelní a záloženský spolek pro farnost Studenou, s.r.o., Dělnické konzumní družstvo Svornost pro Studenou a okolí, s.r.o., Elektrárna Studená, s.r.o., důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad. Na Studenském potoce stál Horní a Dolní mlýn. 

Obec byla elektrifikována r. 1934 připojením na síť ZME Brno.

V meziválečném období přivedl Jan Satrapa, syn Františka Satrapy, výrobu masných a uzenářských výrobků k rozkvětu a podílel se na založení stejných závodů v Kostelci, Hodicích a Krahulčí. V roce 1948 byla Satrapova firma znárodněna a v 70. letech 20. stol. byl vybudován na okraji Studené nový masokombinát, který v omezené míře funguje dodnes.

Pivovar byl založen snad již roku 1557 a v písemnostech Pivovarobce je zmiňován od roku 1668. V roce 1758 se stala majitelkou kněžna Marie z Lichtenštejna-Kastelkovna. Od ní zakoupil pivovar hrabě Podstatský z Lichtenštejna a v držení rodu byl pivovar až do roku 1945. Ve vrchnostenském pivovaru se v jednom kotli uvařilo 20 sudů piva (1 sud=244,5 litrů), přičemž se ročně provedlo 50 až 60 várek piva z ječmene, který se kupoval v okolí, a z chmele dováženého z Čech. V té době zde byli zaměstnáni jeden sládek, dva mládci a jeden bednář. Roku 1896 byl Podstatskými-Lichtenštejny přebudován na parní provoz. Po r. 1945 byl znárodněn a začleněn naposledy do n.p. Jihočeské pivovary, po privatizaci v roce 1992, kdy se pivovar osamostatnil, se vyrábělo pivo Horák, nějaký čas se tady stáčelo i třeboňské pivo a objekt mimo jiné sloužil i jako sklad Regentu. V roce 1995 byla výroba z ekonomických důvodů ukončena a tak skončila tradice, která sahala až do 16. století. Dnes je zde umístěna specializovaná prodejna piva a restaurace U Šebestů. Historický areál je známý z filmu Postřižiny.
Součástí areálu pivovaru je malý renesanční patrový zámek, přestavěný z původní tvrze koncem 16. století Zachariášem z Hradce. Od 19. stol. sloužil jako kanceláře ke správě velkostatku. Dnes jsou ze zámečku udělané byty.

V roce 1901 bylo Tomášem Bučkem ze Žirovnice z bývalého Novákova mlýna založeno knoflíkářské družstvo. Původně se knoflíky vyráběly z perleti, později též z jiných materiálů. V době první světové války byla výroba zastavena, roku 1919 obnovena. Roku 1926 zanikla a roku 1947 opět obnovena. Družstvo Styl založeno roku 1950. V roce 1992 se transformovalo výrobní družstvo na družstvo vlastníků. Výroba knoflíků pokračuje ve Studené dodnes.

 


Školství

Počátky školství ve středověku jsou neodmyslitelně spjaty s životem církve. Nejstarší školy vznikaly při biskupských sídlech, klášterech a farách. Postupem času jim vyrostla konkurence v podobě městských škol.
Nejstarší zpráva o škole ve Studené je z roku 1662. Vizitační zpráva říká, že se obec stará o školu, učitele však vydržují okolní vesnice. Roku 1788 došlo k novému uspořádání poměrů, byly nově upraveny příjmy učitele, patronát nad školou převzal stát. Také měl být placen ze státního fondu učitelův pomocník.
Za vlády Marie Terezie a Josefa II. v průběhu 18. století byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let, ale její dodržování bylo zejména na venkově zpočátku velmi problematické.
Roku 1789 bylo nařízeno postavit školu novou a naléháno na zavedení výuky ručních prací pro dívky.
Od roku 1821 musely být dvě třídy umístěny v radnici,Stará škola (dnes neexistuje) teprve v roce 1823 byla vystavěna a po požáru v roce 1856 zrekonstruována nová škola.
Roku 1872 byla škola rozšířena na trojtřídní, načež byl zakoupen dům č.p. 79 a nákladem 34 000 Krejcarů přestavěn na školu.
Roku 1883 byla škola již čtyřtřídní a r. 1905 pětitřídní s pobočkou.
Roku 1904 byla zřízena průmyslová škola pokračovací o dvou třídách. V r. 1919 byla zřízena měšťanská škola. V r. 1948 byly obecná a měšťanská škola postátněny a přejmenovány na národní a střední školu.
Od 1. září 1953 byly obě školy na základě nového zákona o školské soustavě sloučeny v osmiletou střední školu přejmenovanou roku 1960 na základní devítiletou školu.
V r. 1977 se škola přestěhovala do nového areálu stavěného od r. 1975. V důsledku toho byly zrušeny malotřídní školy v okolí.
Nyní je zde základní škola s 1. až 9. ročníkem.

 


Pečeť a znak

Nejstarší známá pečeť Studené o průměru 27 mm je z roku 1666, má v pečetním poli pětilistou růži s terčem, nad ní písmena P (pečeť). M (městečka). S (Studené). a pod růží letopočet 1666. Okraj pečeti tvoří bodovec. Pětilistá růže byla znamením pánů z Hradce, a proto vznik tohoto pečetního znamení či znaku městečka je třeba klást do let, kdy patřilo pánům z Hradce. Z roku 1770 je jiná pečeť Studené, známá jen z vyobrazení.

Znak se podobá znaku Mrákotína na pečeti z roku Znak Obce Studená1768. Ve štítě napříč rozdvojeném je dole pětilistá růže s terčem, nahoře dančí parohy Podstatských a uprostřed nich lichtenštejnský trojúhelník. Na vrchu štítu je jako klenot koruna, po obou stranách jako strážci štítu jednorožci vztyčení na zadních nohou.
Po roce 1918 byl znak Studené upraven tak, že levý štítonosič jednorožec byl nahrazen dvouocasým korunovaným lvem. Podle popisu v červeném horním poli jsou bílé parohy Podstatských a mezi nimi rovněž bílý trojúhelník Lichtenštejnů rohem dolů, v dolním modrém poli je zlatá pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky. Nad štítem je hraběcí koruna s devíti perlami a po stranách ve stříbrné barvě vpravo jednorožec a vlevo dvouocasý korunovaný lev se zlatou zbrojí a červeným jazykem vztyčený na zadních nohou a předními přidržující štít.
V letech 1945 - 1950 se kladl lev na pravou, jednorožec na levou stranu, patrně z neporozumění heraldickým stranám. V téže době se ostatně komolila i znamení na štítě, patrně podle špatného otisku razítka. 

 


 Demografický vývoj

 

Vývoj počtu obyvatel

Rok

Počet obyvatel

Muži

Ženy

1843

1 041

506

535

1869

3 115

 

 

1900

3 300

 

 

1930

3 402

 

 

1950

2 882

 

 

1961

2 899

1 445

1 454

1970

2 717

1 334

1 383

1980

2 757

1 352

1 405

1990

2 689

1 344

1 345

1999

2 541

 

 

2007

2 438

 

 

2010

2 401

1 182 

1 219 

2011 2 393 1 178

1 215

2012

2 376

1 176 1 200
2013

2 382

1 190 1 192
2014 2 381 1 192

1 189

2015

2 361

1 173 1 188
2016

2 319

1 161 1 158
2017 2 313 1 165 1 148

Studená a místní části. Rok 1843 údaje pouze ze Studené. Údaje platné k 1.1.2017. Započítané jsou osoby s českou státní příslušností a trvalým pobytem na území obce.

 

Vývoj počtu obyvatel v místních částech

Vývoj počtu obyvatel k 1.1.2017

Demografické údaje jsou platné k 1.1.2017. Započítáni jsou občané s trvalým pobytem na území obce a českou státní příslušností.

 

Věková struktura obyvatel ve Studené a místních částech

Věková struktura obyvatel 2016

Údaje za rok 2016 platné k 1.1.2017.

 

Vývoj nezaměstnanosti ve Studené a místních částech

Měřeno k datu:

Míra nezaměstnanosti (%)

31. 12. 2000

4,84 %

31. 12. 2001

5,67 %

31. 12. 2002

6,81 %

31. 12. 2003

6,90 %

31. 12. 2004

7,60 %

31. 12. 2005

7,13 %

31. 12. 2006

7,92 %

31. 12. 2007

6,43 %

31. 12. 2008

7,37 %

31. 12. 2009

13,48 %

31. 12. 2010

13,64 %

28. 2. 2011

12,54 %

31. 12. 2011

9,56 %

31. 12. 2012

7,92 %

31. 12. 2013

8,74 %

Pramen: Úřad práce Dačice, Roční statistiky míry nezaměstnanosti, 2014

Do roku 2012 včetně je nezaměstnanost počítána jako registrovaná míra nezaměstnanosti.

Od roku 2013 se nezaměstnanost počítá jako podíl nezaměstnaných osob.

 

 

Zdroj:

  • Dačicko; Slavonicko; Telečsko, Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. 1070 s.Vydáno vespolupráci s městy Dačice, Slavonice a Telč. ISBN 80-7275-059-3.
  • http://www.converter.cz/slovenske-jednotky.htm
  • vlastní databáze (matrika)
  • Úřad práce Dačice, Roční statistiky míry nezaměstnanosti, 2014