Navigace

Kalendář

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

 

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

 

Jídelní lístky

MAPOTIP

Interaktivní mapa Studené

Interaktivní mapa

Řešení životních situací

životní situaceJak vyřídit běžné životní situace

životní situace

Na našem úřadě využijete služby

CZECHPOINT

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 37
DNES: 318
TÝDEN: 3612
CELKEM: 1412277

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce Studená

Počátky osídlení a politický vývoj do roku 1850

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do Studená v kotlině Studenského potoka13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast Studené s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název. Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku. Písemně je doložená z roku 1378.

Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.

Studená původně patřila hradeckým pánům, ale Jan ml. z Hradce ji prodal roku 1365 za sumu 177 kop a 51 grošů Dětřichovi z Obrataně. Důvodem mohla být odlehlost, náhlá potřeba volných peněz nebo obojí dohromady. Od té doby se Studená začala vyvíjet směrem k samostatnému menšímu statku.
Dětřich, který se v tu dobu už jmenoval ze Studené, prodal Studenou v roce 1378 Domaslavovi z Horní Olešné. Jako příslušenství byla tvrz a patronátní právo kostela sv. Prokopa. Někdy před rokem 1407 získali Studenou páni z Miličína. Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, prodal Studenou a Skrýchov r. 1446 Václavu ze Sedlejova. Pak přešla na Jana Drhu z Dolan, který prodal Studenou a Vilémovu Ves (dnes Horní Vilímeč) Janovi z Lipníka. Za vlády vladyků Studentských mezi 1446 – 1558 se Studená stala městečkem. V letech 1446 – 1458 zde byl majitelem Vaněk ze Studené, r. 1466 Ondřej ze Studené a počátkem 16. stol. Jan Studenský ze Studené, který zemřel r. 1521. Bratři Jan a Bohuslav Studenští ze Studené pronajali r. 1549 Studenou Volfovi st. Kramářovi z Krajku, ale Jan Studenský prodal r. 1558 tvrz a městečko Studenou se sladovnou a pivovarem, jak to měl po nebožtíku bratru Bohuslavovi, svým sousedům Jáchymu a Zachariáši z Hradce na Telči. Od té doby měla Studená společné majitele s Telčí až do roku 1849, i když počátkem 19. stol. došlo k oddělení Studené s vesnicemi od Telče jako samostatného panství. Po r. 1945 byl velkostatek Studená, po pozemkové reformě z poloviny rozparcelovaný, rodu Podstatských–Lichtenštejnů zkonfiskován.

Od roku 1557 patřila Studená do Telčského panství, které patřilo už v roce 1535 se svými 52 celými vesnicemi a 7 díly k největším moravským statkům. Za vlády Zachariáše z Hradce byly vesnice rozděleny do 15 rychet, které byly místními správními středisky a v jejichž čele stál rychtář. Pod rychtu Studenskou patřilo městečko Studená, Sumrakov, Domašín, (Horní) Bolíkov a Horní Pole. Později ještě (Horní) Dvorce, (Horní) Meziříčko a Jilem.
Od roku 1604 drželi Telčské panství Slavatové. Poté, co zemřel Jáchym Oldřich, poslední mužský člen slavného rodu pánů z Hradce, majetek přešel na jeho sestru Lucii Otýlii z Hradce, která se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka.

Správa měst byla původně řízena rychtářem, kterého ustavovala vrchnost. V průběhu 15. století se městská správa poddanských měst postupně přesouvala na purkmistra a městskou radu. V městečkách si rychtáři udrželi své postavení déle, ale i zde se postupně prosazoval úřad purkmistra a rady, popřípadě obec řídil rychtář s konšely. Vedle rychtářů zasahovali do správy měst i vrchnostenští úředníci, kteří dohlíželi na správné vybírání vrchnostenských platů, pokut a na řádnou správu majetku obcí i měšťanů.
Poddanská města měla většinou svou soudní pravomoc. Hrdelním právem disponovalo také městečko Studená a popravy se zde konaly ještě na počátku 17. století na kopci zvaném Šibený.

Správní začlenění obce po roku 1850

Rok 1848 přinesl se zrušením poddanství konec starého Náměstí s radnicísprávního systému. Veřejnou správu převzala od vrchnostenských úřadů od r. 1849 státní moc. Prozatímním obecním zřízením z března 1849 byly obce organizovány jako orgány územní samosprávy a jejich voleným sborům byla kromě vlastní působnosti přikázána i působnost přenesená. Magistráty měst Dačic, Slavonic, Jemnice a Telče působily ve starém složení do konce r. 1849. Nová organizace postátněné veřejné správy vstoupila v platnost od 1. ledna 1850. Podle císařského nařízení z 26. června 1849 stáli v čele jednotlivých zemí místodržitelé. Morava byla rozdělena na dva kraje a 25 okresních hejtmanství v čele s okresními hejtmany. Sídlem okresního hejtmanství pro jihozápadní Moravu se staly Dačice.
V letech 1850 – 1855 byla Studená podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a soudní správě Okresního soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 – 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. V r. 1868 byly opět veřejná správa a soudnictví odděleny a Studená se tak vrátila pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od r. 1928 okresního úřadu tamtéž, a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v roce 1945 náležela Studená pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci v roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a v jeho rámci nově vzniklého Jihlavského kraje. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byla připojena s moravskými obcemi pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem r. 2002. Od r. 2003 spadá Studená pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
V roce 1976 byly v rámci integrace obcí připojeny pod Studenou obce Domašín, Horní Pole, Horní Bolíkov, Světlá, Skrýchov a Sumrakov, v roce 1979 Horní Němčice (do roku 1990) a v roce 1980 Horní Meziříčko a Jilem (do roku 1990). V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.

 


Hospodářství

Lidé ve Studené se živili především zemědělstvím, později živnostmi. Od druhé poloviny 15. století a výrazněji v 16. století dochází v souvislosti se změnami v hospodaření k rozvoji sítí místních trhů a řemesel v poddanských městech a městečkách. Až v roce 1614 udělil král Matyáš dva jarmarky Studené, a to na středu po sv. Filipu a Jakubu (1.5.) a na středu po sv. Michalu (29.9.). Trvaly po 8 dnů. Úpravou z roku 1783 bylo stanoveno císařem Josefem II. pevné datum a to 16. května a 21. září. Dnes se koná jen jeden výroční trh a to vždy v neděli po 21. září. Společně se vznikem trhů začaly vznikat i řemeslné cechy. V roce 1651 byl pro městečko Studená a pro všechny obce spadající pod zdejší rychtu založen společný cech pro zámečníky, kováře, krejčí, tkalce, ševce, mlynáře, bednáře, kováře a řezníky.
V obci byla i vrchnostenská palírna, v níž jeden palírník vyrobil ročně 50 až 60 věder (1 vědro=56,589 litrů) pálenky ze 700 měř. brambor a 40 měř. obilí. Máz (1 máz=1,415 litrů) této pálenky se prodával za 24 až 30 krejcarů.
Od roku 1875 zde působí řeznictví Františka Satrapy. V roce 1900 zde byla továrna na uzeniny a konzervy firmy František Satrapa, parní pivovar velkostatku Podstatských-Lichtenštejnů, lihovar velkostatku, výroba cementového zboží J. Bartuška, výroba perleťových knoflíků Tomáše Bučka, Rolnické mlékařské družstvo pro Studenou a okolí s mlékárnou. V obci byl c.k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže, četnická stanice a drobné živnosti.
Ze záznamů z roku 1924 zde byla i Občanská záložna ve Studené spol. s r.o., Spořitelní a záloženský spolek pro farnost Studenou, s.r.o., Dělnické konzumní družstvo Svornost pro Studenou a okolí, s.r.o., Elektrárna Studená, s.r.o., důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad. Na Studenském potoce stál Horní a Dolní mlýn. 

Obec byla elektrifikována r. 1934 připojením na síť ZME Brno.

V meziválečném období přivedl Jan Satrapa, syn Františka Satrapy, výrobu masných a uzenářských výrobků k rozkvětu a podílel se na založení stejných závodů v Kostelci, Hodicích a Krahulčí. V roce 1948 byla Satrapova firma znárodněna a v 70. letech 20. stol. byl vybudován na okraji Studené nový masokombinát, který v omezené míře funguje dodnes.

Pivovar byl založen snad již roku 1557 a v písemnostech Pivovarobce je zmiňován od roku 1668. V roce 1758 se stala majitelkou kněžna Marie z Lichtenštejna-Kastelkovna. Od ní zakoupil pivovar hrabě Podstatský z Lichtenštejna a v držení rodu byl pivovar až do roku 1945. Ve vrchnostenském pivovaru se v jednom kotli uvařilo 20 sudů piva (1 sud=244,5 litrů), přičemž se ročně provedlo 50 až 60 várek piva z ječmene, který se kupoval v okolí, a z chmele dováženého z Čech. V té době zde byli zaměstnáni jeden sládek, dva mládci a jeden bednář. Roku 1896 byl Podstatskými-Lichtenštejny přebudován na parní provoz. Po r. 1945 byl znárodněn a začleněn naposledy do n.p. Jihočeské pivovary, po privatizaci v roce 1992, kdy se pivovar osamostatnil, se vyrábělo pivo Horák, nějaký čas se tady stáčelo i třeboňské pivo a objekt mimo jiné sloužil i jako sklad Regentu. V roce 1995 byla výroba z ekonomických důvodů ukončena a tak skončila tradice, která sahala až do 16. století. Dnes je zde umístěna specializovaná prodejna piva a restaurace U Šebestů. Historický areál je známý z filmu Postřižiny.
Součástí areálu pivovaru je malý renesanční patrový zámek, přestavěný z původní tvrze koncem 16. století Zachariášem z Hradce. Od 19. stol. sloužil jako kanceláře ke správě velkostatku. Dnes jsou ze zámečku udělané byty.

V roce 1901 bylo Tomášem Bučkem ze Žirovnice z bývalého Novákova mlýna založeno knoflíkářské družstvo. Původně se knoflíky vyráběly z perleti, později též z jiných materiálů. V době první světové války byla výroba zastavena, roku 1919 obnovena. Roku 1926 zanikla a roku 1947 opět obnovena. Družstvo Styl založeno roku 1950. V roce 1992 se transformovalo výrobní družstvo na družstvo vlastníků. Výroba knoflíků pokračuje ve Studené dodnes.

 


Školství

Počátky školství ve středověku jsou neodmyslitelně spjaty s životem církve. Nejstarší školy vznikaly při biskupských sídlech, klášterech a farách. Postupem času jim vyrostla konkurence v podobě městských škol.
Nejstarší zpráva o škole ve Studené je z roku 1662. Vizitační zpráva říká, že se obec stará o školu, učitele však vydržují okolní vesnice. Roku 1788 došlo k novému uspořádání poměrů, byly nově upraveny příjmy učitele, patronát nad školou převzal stát. Také měl být placen ze státního fondu učitelův pomocník.
Za vlády Marie Terezie a Josefa II. v průběhu 18. století byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let, ale její dodržování bylo zejména na venkově zpočátku velmi problematické.
Roku 1789 bylo nařízeno postavit školu novou a naléháno na zavedení výuky ručních prací pro dívky.
Od roku 1821 musely být dvě třídy umístěny v radnici,Stará škola (dnes neexistuje) teprve v roce 1823 byla vystavěna a po požáru v roce 1856 zrekonstruována nová škola.
Roku 1872 byla škola rozšířena na trojtřídní, načež byl zakoupen dům č.p. 79 a nákladem 34 000 Krejcarů přestavěn na školu.
Roku 1883 byla škola již čtyřtřídní a r. 1905 pětitřídní s pobočkou.
Roku 1904 byla zřízena průmyslová škola pokračovací o dvou třídách. V r. 1919 byla zřízena měšťanská škola. V r. 1948 byly obecná a měšťanská škola postátněny a přejmenovány na národní a střední školu.
Od 1. září 1953 byly obě školy na základě nového zákona o školské soustavě sloučeny v osmiletou střední školu přejmenovanou roku 1960 na základní devítiletou školu.
V r. 1977 se škola přestěhovala do nového areálu stavěného od r. 1975. V důsledku toho byly zrušeny malotřídní školy v okolí.
Nyní je zde základní škola s 1. až 9. ročníkem.

 


 Demografický vývoj

 

Vývoj počtu obyvatel

Rok

Počet obyvatel

Muži

Ženy

1843

1 041

506

535

1869

3 115

 

 

1900

3 300

 

 

1930

3 402

 

 

1950

2 882

 

 

1961

2 899

1 445

1 454

1970

2 717

1 334

1 383

1980

2 757

1 352

1 405

1990

2 689

1 344

1 345

1999

2 541

 

 

2007

2 438

 

 

2009

2 401

1 182 

1 219 

2010 2 393 1 178

1 215

2011

2 376

1 176 1 200
2012

2 382

1 190 1 192
2013 2 381 1 192

1 189

2014

2 361

1 173 1 188
2015

2 319

1 161 1 158
2016 2 313 1 165 1 148
2017 2 295 1 152

1 143

2018 2 274 1 146 1 128
2019 2 257 1 129 1 128
2020 2 254 1 127 1 127

Studená a místní části. Rok 1843 údaje pouze ze Studené. Údaje platné k 31.12.2020. Započítané jsou osoby s českou státní příslušností a trvalým pobytem na území obce.

 

Vývoj počtu obyvatel v místních částech

Vývoj počtu obyvatel v místních částech 2020

Demografické údaje jsou platné k 31.12.2020. Započítáni jsou občané s trvalým pobytem na území obce a českou státní příslušností.

 

Věková struktura obyvatel ve Studené a místních částech

Věková struktura obyvatel 2020

Údaje za rok 2020 platné k 31.12.2020.

 

Vývoj nezaměstnanosti ve Studené a místních částech

Měřeno k datu:

Míra nezaměstnanosti (%)

31. 12. 2000

4,84 %

31. 12. 2001

5,67 %

31. 12. 2002

6,81 %

31. 12. 2003

6,90 %

31. 12. 2004

7,60 %

31. 12. 2005

7,13 %

31. 12. 2006

7,92 %

31. 12. 2007

6,43 %

31. 12. 2008

7,37 %

31. 12. 2009

13,48 %

31. 12. 2010

13,64 %

28. 2. 2011

12,54 %

31. 12. 2011

9,56 %

31. 12. 2012

7,92 %

31. 12. 2013

8,74 %

31. 12. 2014 6,90 %
31. 12. 2015 6,26 %
31. 12. 2016 5,20 %
31. 12. 2017 4,32 %

Pramen: Úřad práce Dačice, Roční statistiky míry nezaměstnanosti, 2017

Do roku 2012 včetně je nezaměstnanost počítána jako registrovaná míra nezaměstnanosti.

Od roku 2013 se nezaměstnanost počítá jako podíl nezaměstnaných osob.

 

 

Zdroj:

  • Dačicko; Slavonicko; Telečsko, Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. 1070 s.Vydáno vespolupráci s městy Dačice, Slavonice a Telč. ISBN 80-7275-059-3.
  • http://www.converter.cz/slovenske-jednotky.htm
  • vlastní databáze (matrika)
  • Úřad práce Dačice, Roční statistiky míry nezaměstnanosti, 2017